Tančit může každý

Znáte pohádku „Ratatouille“? U nás tahle pohádka frčí každou chvíli:-) Má oblíbená pasáž je, když francouzský kuchař Auguste Gusteau říká: „Vařit může každý“ a jeho kritik Anton Ego mu odpovídá: „Ale to ještě neznamená, že by každý vařit měl.“

Já si to převedu na tanec a řeknu Vám: „Tančit může každý a každý by tančit měl.“ A myslím tím skutečně každý – je jedno, kolik je Vám zrovna let nebo s jakým jste se narodili tělem. Jde jen o to, najít si svůj styl, ve kterém bude spokojené Vaše tělo i Vaše duše.

Dovolte mi krátký náhled do historie tance, abych Vám ukázala, jak to vlastně myslím. Tančit jsme se totiž naučili ještě dříve, než jsme se naučili mluvit. Počátky tance spadají do pravěku, kdy se první lidé dorozumívali spíše formou „skřeků“, než slov. A jaktože tančili? Tanec je totiž prostředek komunikace a pravěcí lidé ho používali k vyjádření všech svých pocitů – radosti, smutku, ale také k duchovním rituálům (prosby o to, aby byl dobrý úlovek, aby zapršelo apod.). Tanec byl tedy každodenní součástí života lidí už od počátku naší lidské společnosti.

Že je tanec součástí našeho DNA, jsme si ukázali na vývoji lidské společnosti. Pojďme si to ukázat ještě na vývoji člověka. Maminky to vědí velmi dobře – pokud miminku pustíte hudbu, začne se jakýmkoliv způsobem pohybovat=tančit. A vůbec mu nevadí, že ještě neumí chodit, ani mluvit. Prostě nám jen ukazuje svůj momentální pocit z té hudby a ukazuje to celým svým tělem. Miminka totiž všechny své pocity vyjadřují celým svým tělem – nejen, když mají radost, ale i když jsou smutná nebo nešťastná. Vidíme tedy, že každý člověk zcela přirozeně tančí už od narození.

My dospělí však máme tendenci zredukovat projevy našich pocitů na pouhý úsměv nebo zamračení, případně se naše pocity projeví tím jak mluvíme. Ale kdy jste naposledy použili celé své tělo k vyjádření jakéhokoliv pocitu? Pokud nejste tanečníci, tak věřím, že naposledy to bylo někdy v dětství.

Chcete-li se vrátit ke své taneční podstatě, je tohle nejjednodušší způsob, jak začít – prostě zkuste použít svoje tělo k vyjádření svých pocitů. Když máte z něčeho radost, nebo jste naopak smutní, nebo i když Vás něco naštve, zkuste tento pocit nechat „projít“ celým Vaším tělem. Radostí si zaskákat nebo si při naštvání opravdu lehnout na zem a mávat kolem sebe rukama a nohama nebo se uvolněte a nechte Vaše tělo, ať Vám samo ukáže, jak si chce ten konkrétní pocit prožít. Jistě namítnete, že to přece ještě není tanec. Ale je to první krůček na cestě k propojení Vašeho duševního a fyzického těla.

Pokud se jednalo o pozitivní pocit=např. radost, nadšení, láska, tak o to déle ve Vás bude tento krásný pocit rezonovat. A pokud se jednalo o pocit negativní, tak o to rychleji tento pocit odplyne a nebude mít důvod se „schovat“ někde ve Vašem těle či ve Vašem podvědomí a působit Vám další problémy. A Váš spokojenější, vyrovnanější život může začít:-)

"Tančím životem se svým manželem a našimi třemi dětmi. Ráda vám ukážu, jak krásnou součástí vašeho života může tanec být. Daru tance se totiž dostalo všem, a důležité je jen najít svůj styl, ve kterém se propojí složka tělesná, duševní i duchovní. Jako průvodce vám s láskou posvítím na cestu tohoto nádherného hledání." Můj příběh si můžete přečíst zde