TANEČNÍ UMĚNÍ VS. INTUITIVNÍ TANEC

Nad napsáním tohoto článku přemýšlím vlastně už několik let. V posledních letech se totiž vynořilo spoustu kurzů s názvy jako intuitivní, volný, prožitkový, léčivý, extatický, spontánní tanec. Pro potřeby tohoto článku shrnu všechny tyto styly pod název intuitivní tanec (ano, uvědomuji si, že i mezi těmito styly jsou rozdíly, ale pojďme se na chvíli nadto povznést a shrnout tyto styly pod název „intuitivní“ a naproti tomu styly, kde používáme kroky a choreografie shrnout pod název „taneční umění“). V popisu kurzů intuitivního tance zaznívají spojení jako „bezpečný prostor pro vaše vyjádření“, „fyzická a duševní terapie“, spojení mezi tělem a duší“, zahodit stud a obavy“, což jsou vyjádření bezesporu pozitivní. Zaznívají tam ale také například takováto spojení: „bez nutnosti učit se choreografii“, pro ty, kteří nechtějí dělat tancem dojem na sousedovic Pepíka“, „pro ty, kteří nepotřebují vědět, jak se tančí polka“, „tady nemusíte umět žádné kroky“, a další vyjádření, které někdy znějí až hanlivě na adresu tradičních tanečních kurzů. Vždy to vyznívá ve smyslu, že taneční umění je k ničemu, protože tam se učíte jen kroky, ale intuitivní tanec je to pravé, protože žádné kroky nepotřebujete. Tohle mě osobně vždycky zamrzí, protože já miluji tanec ve všech jeho podobách a přijde mi škoda, když jeden taneční styl se vyjadřuje hanlivě o druhém. To, že něčemu nerozumím, nebo to neumím, nebo mě to prostě nezajímá ještě neznamená, že se o tom musím vyjadřovat hanlivě. V tomto článku se pokusím vše popsat bez souzení.

Tanec jako prostředek komunikace

Tanec je bezesporu krásný nástroj neverbální komunikace. V intuitivním tanci se jedná o komunikaci našeho těla a naší duše. Můžeme tedy skrze něj vytvořit komunikační spojení mezi naší fyzickou a duševní stránkou, a tím si vyřešit spoustu bloků a problémů jak fyzických, tak duševních, o kterých jsme třeba ani nevěděli. Pokud začleníte intuitivní tanec do svého života, tak věřím, že skrze něj pocítíte i závan božské-vesmírné energie, která je všude kolem nás. Cíl intuitivního tance je však právě v tom propojení Vašeho fyzického a duševního těla, a tím terapie obou těchto složek. Zbytek světa včetně diváků k tomu není potřeba a není ani žádoucí, protože to je o Vás.

Cíl v tanečním umění je ale úplně odlišný. Propojení tělesného a duševního v umění je pouze první stupínek na cestě za dosažením DUENDE. V umění se propojují složky tři – fyzická, duševní a DUCHOVNÍ (božská-vesmírná). V praxi intuitivního tance můžete také pocítit tuto vesmírnou energii (jak jsem psala výše), ale v umění tento komunikační kanál funguje oboustranně – to znamená, že vrchol tanečního umění je KOMUNIKACE VESMÍRU S TÍMTO SVĚTEM SKRZE TĚLO A DUŠI TANEČNÍKA. Vesmír tedy použije tělo (a duši, která je s ním propojená) umělce k tomu, aby vyjevil to, co nám chce sdělit. Čím lépe máme tělo a duši připravené, tím lépe skrze nás může vesmír komunikovat. Proto je zde skutečně nutná příprava jak fyzická – ano, je potřeba se naučit pracovat se svým tělem, dále pak příprava v rovině propojování těla a duše (ano, i tady hraje roli počet hodin, které tím strávíte), a pak teprve může nastat oboustranné napojení na vesmír. Tanečním uměním tedy zasahujete i zbytek světa – diváky.

Intuitivní tanec je tedy něco, na co nepotřebujete žádnou předchozí přípravu ani zkušenosti, protože srze něj propojujete své tělo se svojí duší. Je to bezesporu krásný terapeutický nástroj skrze nějž se můžete potkat se svými problémy, stíny, bloky a zharmonizovat je jak na úrovni fyzické, tak duševní.

Naproti tomu tanec jako umění vyžaduje velmi dlouhou přípravu v oblasti kultivace těla a duše a propojování všech tří „těl“.

Tři složky – tři vrstvy – tři těla:

Fyzické tělo – v tanečním umění jde o práci s vlastním tělem, ve výtvarném umění například práce se štětcem a barvami, v literatuře způsob psaní, v hudbě práce s nástrojem a notami, případně s vlastními hlasivkami atd. Chci zdůraznit, že práce s fyzickým tělem je pouze PROSTŘEDEK k danému umění, ne jeho cíl.

Duševní tělo – umělcova duše: jeho emoce, životní zkušenosti, jeho osobité já a také to, jak dobře umí toto já odložit.

Duchovní tělo – vesmírné, božské, bytí tady a teď

Umělecká díla nevycházejí z umělce, ale právě z propojení fyzického, duševního a duchovního. Jen v propojení těchto tří složek (které je samozřejmě u každého umělce naprosto unikátní vzhledem k našim unikátním tělům a duším) dochází k jedinečné komunikaci s Bohem – Vesmírem, který se tak může projevit v našem fyzickém světě.

A věřte mi, že když jednou zažijete ten pocit, kdy Vás vesmír použije, aby komunikoval s tímto světem, tak to chcete zažívat znovu a znovu a znovu….

Takže pojďme tančit životem – je jedno jak, je jedno kdy, proč a s kým, důležité je jen tančit tak, jak si to přeje Vaše tělo a Vaše duše, protože v tomto propojení naleznete celý vesmír.